Zážitky

Každý z nás má sny. Některé jsou velmi praktické, jiné jsou divoké a dospělá mysl by je nazvala nereálné či dětinské. A přesto jeden nebo druhý není o nic míň nebo víc. Pořád jsou to jenom sny.

Duše umělcova je vskutku záhadné místo. Je to jako obrovský zámek, o kterém si nejste jisti, zda vás láká nebo odpuzuje.

Vidím, jak se ženou mraky. Tmavé, těžké a rychle se blíží. Nejprve se ve mně objeví strach. Hlavou se mi honí věty typu: Co to zase bude? Ustojím to? Já už nechci další zkoušku... V ten moment mou bytostí prostoupí síla. Není to emoce a ani pocit. Je to stav bytí. Síla, která je něžná, nezlomná a nekonečná....

Téma, které se omílá ze všech stran, a hlavně z té finanční. Každý má definici hojnosti jinou, a přesto se nás všech dotýká. Ať už to je finanční hojnost, hojnost zdraví, lásky, míru, spravedlnosti,…

Dovolit si... Nevím, jak pro vás, ale pro mě je to velké téma, které mě doprovází vlastně stále. Někdy je hlasitější a jindy je v pozadí.

Zdá se mi, že je takové nepsané pravidlo. Když to nejméně čekáte, tak přijde ten největší zážitek. A přesně toto se mi dnes stalo.

Tento zážitek se mě hluboce dotknul a já se dotkla jeho.

Dnes bych se s vámi chtěla podělit o jeden z mých nejosobnějších prožitků. V tuto chvíli si ani neuvědomuji, jestli jsem ho někdy někomu vyprávěla.

Láska na sebe bere mnoho podob a barev. Provází každého z nás. Je to neoddělitelná součást Života. I když mi teď může někdo odporovat, že lásku v životě nemá. Vždycky tam je, i přesto, že se jeví neviditelně.

Sedím ve vlaku z Ostravy. Zrovna jedu okolo hradu Helfštýn. Na tomto hradě jsem byla účastna nejednoho dobrodružství, ale to jsou příběhy na jindy. Asi bych se s vámi dneska chtěla podělit o své pocity a myšlenky.